2022

Schůzka 8. 9. 2022:

První schůzka v září byla společná u klubovny, hráli jsme hry, povídali o táboře a přivítali nové členy.

Schůzka 15. 9. 2022:

Další schůzka byla společná se skauty – sbírali jsme přírodniny a získávali body za správně určené. Hráli jsme také hru Dinoši – taková kombinace schovky a honičky – nakonec byli Dinoši všichni. 

Schůzka 22. 9. 2022:

Mrkvičky (vlčušky): Schůzka byla zase na Skalkách, sbírali jsme rostliny a po určení si z nich dělali herbář a hráli hru věže, kde jsme se strefovali postupně do terčů.

Bludišťáci (skauty): Vypravili jsme se na Skalky s cílem nasbírat deset až patnáct různých rostlin, abychom si je mohli určit pomocí internetu a s popisky si je nalepit na papíry ve stylu herbáře. Výtvory se velice povedly.

Schůzka 29. 9. 2022:

Mrkvičky: Schůzka se nekonala, protože většina dětí měla prázdniny.

Bludišťáci: Schůzka měla být organizačně družinová, což nějakým způsobem byla. Ze začátku to vypadalo na jiný program pro malou účast, ale nakonec jsme se dohodli na některých družinových rolích a zopakovali jsme několik základních uzlů. Pobavili jsme se o náboženstvích a rozebrali jejich výhody a nevýhody, a nakonec si našli jedno, které uctívá velkou tučňáčici.

Schůzka 6. 10. 2022:

Tuto schůzku jsme společně se skauty sbírali odpadky pod Dubínkem a hráli hru Prezident – nakonec jsme atentát na Vojtu spáchali.

Výprava 7. – 9. 2022 – Harasov:

V pátek jsme vyjeli na střediskovou chatu v Harasově, kde ale většina dětí ještě nikdy nebyla. Dojeli jsme náhradním autobusem na Mělník, kde na nás počkal vlak do Nebužel a pak už nás čekala cesta 5 km do Harasova. Přes velké bláto a počátek stmívání ji děti zvládly velmi dobře a mohly se ubytovat v chatě. Vlčušky šli celkem brzy spát a roveři byli taky celkem unaveni, takže jsme je hned po ulehnutí kolem desáté zase vytáhli z postelí a odvezli každého někam jinam na noční výsadek. Mohli mít čelovky, mapy ale neměli, protože to na Kokořínsku dobře znají. Linda to měla nejlehčí, šla asi jen 3 km. Erik byl odvezen za Pokličky a vypuštěn a Adam jel zase na druhou stranu za Lhotku. Oba asi 7 km od chaty. Všichni se v pořádku vrátili. Dopoledne si vlčušky udělali velkou hromadu z listí a s rozběhem do ní skákali. Pak jsme uvařili polévku a vyrazili na akci. U rybníka byl rovery a Vráťou sehrán příběh nešťastné lásky Ladky a Břetislava a Krvomlýna, a pak už byl čas pronásledovat Slavibora a osvobodit všechny nešťastné duše. To se nám nakonec podařilo a mohli jsme se vrátit do chaty. Zde jsme uvařili k večeři tortilly. Vlčušky šli celkem brzy spát a ostatní si pěkně zazpívali u kytary u ohně. Druhý den šli skauti hledat významné body kolem Harasova a vlčušky šli po skupinách na starý židovský hřbitov. Po návratu byl čas jen uvařit rychle k obědu rizoto a uklidit chatu. Pak už jsme odjeli do Neratovic, kde už čekali rodiče.

Schůzka 13. 10. 2022:

Mrkvičky: Na schůzce jsme po klubovně hledali věci na schůzku, děti dostaly nové stezky, hráli jsme hry a vyráběli mozaiky z listů.

Bludišťáci: Začali jsme debatním kroužkem a probrali jsme deníky a plnění stezek. Plynule jsme přešli k morseovce a ke tvoření s mladšími.

Schůzka 20. 10. 2022:

Mrkvičky: Děti nejdřív našly vzkazy v morzeovce, ty rozluštily a dozvěděly se, že budou po městě měnit knoflíky za cokoliv. Nejdříve to vypadalo, že výměna nebude moc úspěšná, ale nakonec se sešlo celkem velké množství sladkostí i peněz od nebohých kolemjdoucích.

Bludišťáci: Vymysleli jsme úkoly do velké úkolovky, přenesli je na papír a rozdělili jsme se na náhodné dvojice. Úkol byl jasný, získat co nejvíce bodů za plnění vtipných a náročných úkolů za jednu hodinu. Po plnění jsme se všichni sešli v klubovně a podělili jsme se o naše pocity, nakonec jsme se vrhli na úklid klubovny.

Na tábor jsme jeli na tábořiště skautů ze Dvora Králové nad Labem na Svatou Kateřinu.

V sobotu v noci nás probudila velká rána a pád meteoritu. Druhý den ráno nás čekal vzkaz ze skautského ústředí, že spadl velký meteorit a pravděpodobně dojde k přerušení dodávek elektřiny a plynu a tím i omezení dodávek jídla. Celý den jsme hráli seznamovací hry, sbírali dřevo a zabydlovali se.

Vzkaz v neděli zněl: Včera v noci dopadl meteorit. Zatím nemáme žádné bližší informace. Krizový štáb Junáka pro tuto oblast řeší další postup a sběr informací, každé ráno očekávejte nové zprávy, první dostanete zítra ráno na tomto místě.. Doporučujeme začít vyrábět hodnotné výrobky na případnou směnu za jídlo či jiný potřebný materiál.

V pondělí jsme dostali nový vzkaz: Situace se vyostřuje v nekrytém táboře tedy již nemusí být bezpečno. Máme zprávy o nepřátelském hnízdě dronů, kteří sem podnikají průzkumné nálety. Kvůli utajení možná budete muset opustit stany a skrýt se do lesů, kde je bezpečněji. Doporučujeme vystavět improvizované přístřešky.

Dopoledne jsme hráli hru Zrádce vlajky a začali se stavěním přístřešků.

Vzkaz v úterý: Dochází energie. Není plyn. Elektrárny nevyrábí elektřinu. Měli byste se naučit rozdělat a udržovat oheň. 

Dopoledne jsme pokračovali s vyřezáváním lžic a zapalovali ohně pomocí křesadel, odpoledne jsme se byli koupat v nedalekém kempu.

Vzkaz středa. Na tábořiště se blíží oblak prachu. Bylo by vhodné odejít alespoň na den a noc. Přespěte u vody. 

Ve středu ráno jsme se sbalili a vyšli na puťák. Po třech kilometrech jsme se v enviromentálním centru (kde jsme si všichni našli svůj strom) rozdělili na skauty a světlušky a vlčata. Skauti vyrazili rychleji a dále a také se vrátili do tábořiště až v pátek odpoledne. Světlušky a vlčata pokračovali k přehradě Les království, kde vykoupili občerstvení a zjistili, že opravdu nefunguje elektřina – občerstvení fungovalo jen díky agregátu.

Navečer jsme si našli místo na přespání u přístřešku – celkově jsme ušli asi 12 km. Uvařili jsme si večeři a šli spát. Druhý den jsme pohodově ušli 8 km do tábořiště.

V pátek světlušky a vlčata hráli hry, probírali stezky a odpočívali po puťáku. Večer dorazili skauti a bylo velké sprchování. 

 Vzkaz v sobotu: V okolí řádí banda lapků. Bylo přepadeno sousední tábořiště, důrazně doporučujeme zajistit tábor a provést krycí opatření.

Po poledním klidu jsme zjistili, že nám chybí Linda a Erik, ale našli jsme jejich pohozené věci, které nás dovedly až do tábořiště lapků, kde jsme Lindu a Erika našli přivázané ke stromu a bohužel tam byli také lapkové. Naštěstí jsme je vysvobodili a utíkali zpět do našeho tábořiště. 

Vzkaz neděle: Dnes je klid, zjišťujeme další informace. Bezprostřední nebezpečí nehrozí. Buďte připraveni.

Celou neděli jsme připravovali slibový oheň a hráli vědomostní soutěže a sestavovali ideálního skauta.

Večer slibovali Anežka a Angie na světlušky a Ondra na skauta.

V pondělí jsme začali připravovat ohně na opékání kuřat, ale kvůli dešti jsme to museli přesunout na úterý. Po poledni přišel také vzkaz: Ve vašem okolí byla zaznamenáno znečištění vody.  Během noci a zítřejšího dne by bylo vhodné vodu získat. 

Hráli jsme také v lese větší hru Izolovaná. při které jsme se všichni zamotali do lněných klubíček.

Během deštivého odpoledne jsme hráli hry v jídelně a šli brzy spát.

V úterý ráno jsme posbírali vodu z plachet a začali konečně připravovat opékání kuřat, tři hodiny jsme jen topili a tři hodiny jsme pak kuřata pekli. Večer jsme si na kuřatech velmi pochutnali. 

Ve středu dorazila Týna a vedla celý den zdravovědu, děti se naučili nebo si připomněli základy všech ošetření. 

Večer jsme udělali bojovku a po bojovce jsme jen v kruhu družiny skautů udělali malý slibový oheň Máje.

Vzkaz čtvrtek: Dnes je čas zajet do nejbližšího města a vyměnit výrobky za jakýkoliv materiál

Vyrazili jsme 2,5 km na autobus do Dvora Králové nad Labem a do Safari. Prošli jsme si pavilony a Pavel dohodl exkurzi v zázemí a krmení slonů, pro všechny to byl velký zážitek. Odpoledne jsme se projeli autobusem po safari – mezi antilopami a zebrami a pak i mezi lvy. Pak konečně došlo na výměnu výrobků. Nejdříve se všichni styděli, ale pak to šlo celkem dobře. Večer jsme unavení šli brzy spát. 

Vzkaz pátek: Apokalypsa skončila, vše se vrací do normálu.

V pátek se už začalo balit a nacvičovat hru pro rodiče. Bohužel po příjezdu rodičů začalo hodně pršet, takže jsme museli být dlouho v jídelně a zpívání u závěrečného ohně bylo tedy krátké. 

V sobotu nám rodiče pomohli zbourat tábor a kolem poledne jsme všichni vyrazili domů. 

5. 5. jsme se věnovali Dni slunce a Fair Trade – hráli jsme hry, bavili se o ochraně přírody a nakonec jsme si dali Fair Trade čokoládu.

12. 5. jsme šli na Skalky a tvořili ekosystémy ve sklenicích.

19. 5. bylo velké teplo, tak vlčata a světlušky šly za kino k nové fontáně a pořádně se namočily, také si zahrály hru Vezmi šátek.

Skautům a skautkám se také nechtělo sedět v klubovně, tak jsme vyrazili se toulat městem. Zahráli si městské hry, hodně blbli v nové kašně a hrozně se namočili. Také udělali pouť za novým vysílačem, chtěli zjistit, co to vlastně je a kde to je.

26. 5. Vlčata a světlušky byly v klubovně, probíraly stezky a hrály hry.

U skautů a skautek byl unesen jejich maskot, bludišťák a tak se vypravili po stopách únosce a čekaly je různé šifry a další.

2. 6. Vlčata a světlušky vyrazily do města a plnily předepsané úkoly – získat razítko knihovny, podpis recepční Společenského domu, natrhání kytice lučního kvítí atd. – a měnily knoflíky a sponky s kolemjdoucími.

Skauti a skautky hráli velkou úkolová hra po městě, rozdaly se papíry s úkoly a cílem bylo splnit co nejvíce úkolů za hodinu a půl. Byla při tom hrozná legrace a všechny to moc bavilo.

9. 6. jsme měli zase společnou schůzku se skauty. Pozorovali jsme přírodu a každý udělal komentovanou prohlídku kousku vybrané přírody. Skauti také hledali zadané krajinné prvky.

16. 6. byla informační k táboru a hráli jsme hry. Skauti a skautky vyrazili do čajovny, kam chtěli zajít už dva roky.

23. 6. bylo grilování s rodiči na grilovacím místě u Labe. Účast byla hojná a dokonce nám vydrželo i počasí. 

V květnu jsme měli společnou výpravu do Prahy do klubovny skautů pod vrchem Ládví. V pátek večer jsme navštívili Hvězdárnu Ďáblice – vyslechli si přednášku o tělesech na noční obloze a pak už pozorovali převážně měsíc, protože v květnu nejsou žádná zajímavá pozorování planet – budeme se muset vrátit v listopadu. V sobotu jsme měli celodenní hru na vrchu Ládví,  hledání v mapách a luštění šifer. Večer jsme si udělali oheň a většina spala pod širákem.

V neděli jsme se učili základní činnosti vyrábění – zatloukání a vyndavání hřebíků, šroubování a vrtání.

Červnová výprava nás zavedla do Bělé pod Bezdězem, večer jsme si udělali oheň. Bylo velké vedro, tak jsme v sobotu zrušili velký pěší výlet a šli jsme na koupaliště, kde si to všichni pořádně užili. V neděli jsme vyráběli vlaječky pro tatínky ke Dni otců a použili naučené činnosti vyrábění – řezání, vrtání, smirglování atd. Nakonec byla ještě soutěž v rozdělávání ohňů – každý člen oddílu ho musel rozdělat a udržet sám.

Schůzka 2. 3. 2022 SaS: Na začátku jsme šli hned do obchodu a nakoupili jsme suroviny na bezlepkové čokoládové sušenky. Inteligentně jsme vzali samokypřící mouku a k tomu ještě prášky do pečiva. Vrátili jsme se do klubovny a začali jsme péct. Nejdříve bylo potřeba udělat těsto, akorát členové, kteří ho připravovali, nevěděli, že mouka je samokypřící. Takže se nám sušenky v troubě krásně rozlezly a zdvojnásobily. Tím pádem to byly spíše pěnové placky, než čokoládové sušenky.

Schůzka 3.3. SaV: na začátku schůzky jsme podle mapy společně hledali zašifrované vzkazy. Po návratu do klubovny jsme je luštili a zároveň malovali dle vlastních nápadů podpůrné obrázky na Ukrajinu a Angie je překládala do ukrajinštiny. Zároveň jsme po dvojicích vařili palačinky. Sofi a Anežka nechtěly sladké, tak si musely samy dojít nakoupit šunku a sýr na slané. 

Schůzka 9. 3. 2022 SaS: Začali jsme klasicky morseovkou a naučili se pár dalších písmen.

Schůzka 10.3. SaV – zase luštění a hledání vzkazů podle mapy, ale tentokrát každý sám, ostatní mezitím dělali míčovou školku a luštili nalezené vzkazy. Učili jsme se liščí smyčku a povídali si, co potřebujeme na příště na rozdělávání ohňů.

Výprava 12.-13.3. celý oddíl – V sobotu jsme jeli vlakem do Kostelce nad Labem a pak jsme šli přes celé město do klubovny u Labe.

Schůzka 16. 3. 2022 SaS:

Schůzka 17.3. SaV – šli jsme na Skalky zase podle mapy a na ohništi každý sám zkoušel rozdělat oheň, udržet se ho povedlo jen Alence a Eliášovi a Vojtovi Matějkovým. Ostatní budou muset cvičit jindy. Opekli jsme si marshmallow a Vexty a už jsme pak zase rychle museli zpátky ke klubovně.

Schůzka 23. 3. 2022 SaS: Na začátku jsme si dali, všemi jistě vytouženou, rozcvičku. Následovně se vyndaly chytré knihy a bylo za úkol najít, jak získat čistou vodu. Našli jsme jeden způsob, který by se dal stihnout za jednu schůzku a tak jsme se dali do práce. Sestrojili jsme filtry z písku, štěrku, dřevěného uhlí, PET lahví a kamínků. Filtry fungovaly dobře a ze zablácené vody nám za chvíli vznikla krásně čirá voda. Ochutnávání nepřicházelo v úvahu, jelikož by bylo potřeba ještě vodu převařit, aby se i dezinfikovala. Nakonec jsme si ještě představili různé části kroje a ukázali si, jak patří nášivky.

Schůzka 24.3. SaV – Na začátku jsme hráli hru Dotkni se železa, pak jsme šli na zastávku Neratovice Kojetická a hledali na jízdním řádu spojení do Libiše do Černínovska. Pak jsme se bavili o kamarádech v družině – co se nám na nich líbí. Pak jsme si povídali o tom, co se stane v době tábora. Zkoušeli filtraci vody a nakonec jsme hráli hru Socha v parku.

Schůzka 30. 3. 2022 SaS:

Schůzka 31.3. SaV – Jeli jsme autobusem do Libiše do Černínovska. Tam jsme si povídali o jarním aspektu a hledali v atlase rostliny.  Pak se někteří šli projít kolem slepého ramene a ostatní lákali přítomné ptáky – hlavně strakapoudy a brhlíky. Zpátky jsme zase jeli autobusem a skončili schůzku o více než půl hodiny později.

Schůzka 6. 4. 2022 SaS: Tato schůzka připadla Velikonocům, hlavním tématem byly klasické tradice, jako vyfukování nebo vaření vajec, k tomu i malování vajec. Zkusili jsme si i uplést pomlázku a pobavili se o tradicích u nás doma.

Schůzka 7.4. SaV – velikonoční schůzka, na které jsme pletli pomlázky a zdobili vajíčka, hráli jsme závod v přenášení vajíček a v klubovně hledali, co nám tam nechal zajíček. 

ZVAS 9.4. – Závodu vlčat a světlušek se zúčastnili 4 světlušky a 3 vlčata. Závod se konal v Mělníku – Chloumku v lese. Děti měly 16 zastavení, z nichž 8 bylo soutěžních. Celý závod se jmenoval Ferda cvičí mraveniště a na jednotlivých stanovištích čekali děti mravenci, ploštice, motýli, housenky a brouci. Soutěžilo se ve zdravovědě, přípravě pokrmů, skautských znalostech a dovednostech – rozdělávání ohně, přišití knoflíku, hledání v mapách, skautských pozdravech, šifrování, sportovních dovednostech a dalších aktivitách. Děti skončily na krásném 4. místě jen pár bodů od prvních příček. Celý den se aprílově měnilo počasí mezi sluncem, přeháňkami, krupkami a průtrží mračen, ale nakonec si to všichni velmi užili.

Schůzka 21.4. oddílu – společná schůzka celého oddílu. Nejdříve jsme si nasbírali lístky a květy a pak jsme je obtiskávali do samotvrdnoucí hmoty ve velikosti medailonků. Pak jsme vyrobili hmyzí hotel a nakonec se hrál Mrazík a Tráva.

Schůzka 28.4. oddílu – zase celý oddíl jsme jeli do Libiše a tam jsme pomáhali zakládat vrbník. Dětem to šlo velmi dobře, zapíchávali připravené a naklíčené proutky do země. Na konci dostali od pana Krále odměnu a pak zase jeli zpátky autobusem.

Vlčata a světlušky

Lednové schůzky byly poznamenané velkou nemocností a karanténami. První schůzku po prázdninách jsme měli celou venku, hráli jsme plíženou a svítili si na oblečení, jestli máme dost odrazek a bylo by nás vidět v noci na silnici. Většina by asi zahynula pod koly aut. 

Také jsme se bavili o Třech Králích a měření času – Na Nový rok o slepičí krok atd. 

Další schůzku jsme hráli hru Bramborák – sbírání brambor na čas, bavili jsme se o pomáhání doma a plnění povinností. Vytvářeli jsme také obrazce ze svíček jako venkovní aktivitu a učili se znovu zapalovat sirky. 

Další schůzku jsme hráli honěnou se zvířátky, hráli Polévka se vaří… a také plánovali aktivity, které by děti chtěly dělat během příštího roku – vyrábění, vaření a samostatná orientace po městě. 

Poslední lednovou schůzku přišli jen tři vlčata, dělali jsme míčovou školku, povídali si o Kamenech zmizelých, na náměstí v průchodu hráli Pašerácké doupě a na dopravním hřišti ve tmě Majáky. 

První dvě schůzky v únory se nekonaly kvůli pololetním a jarním prázdninám. Další schůzku jsme hráli Kámen, nůžky, papír na týmy, bavili se o pravidlech chování při schůzkách, rozdělovali funkce v družině, kontrolovali pomůcky na schůzku, vázali obyčejné uzle, vyráběli padáček z papíru a hráli hru Vstaň. 

Skauti a skautky

První lednová schůzka připadla novým začátkům, dohodli jsme se na průběhu schůzek v dalším půlroce, hlavně tedy na tom, že zvýšíme svou aktivitu a začneme se pořádně věnovat znalostem a skautingu celkově. Řekli jsme si základní pravidla schůzek, ale ne nic, co by nás omezovalo, nebo nám dělalo ze schůzek školu. Hráli jsme pár her, například probíhala diskuze mezi Krtečkem a Hitlerem, nebo mezi slonem a hrochem. 

Na schůzce, která se konečně už po dlouhé době konala, jsme se naučili šest prvních písmen morseovy abecedy a procvičili si vysílání. Také jsme dešifrovali program schůzky, každý člověk měl jednu zašifrovanou větu a dešifrovalo se podle klíčů. Věnovali jsme se též historii skautingu a zahráli jsme si fotbálek.

Proběhla také první samostatná výprava naší družiny. Jeli jsme do Košátek, odkud jsme vyrazili směr Všetaty, po cestě jsme debatovali, hráli náročnou hru Vraky života nebo třeba zem je láva. Též jsme se pokusili odlít stopu podkovy, bohužel se nám ale odlitek rozlomil. Cesta byla dlouhá 15 kilometrů a velice dobře jsme si po cestě popovídali. Ke konci už některým začínala krize, ale nakonec jsme opravdu dorazili. Chtěli jsme, aby si někteří členové zkusili koupit jízdenku u okénka, ale zradili nás a tak to nakonec bylo koupeno přes internet. A to je teprve sranda, když si nejmenovaný člen nechá v krosně, které jsme si nechávali v hasičské klubovně, občanku a nemůže tak prokázat svůj věk. Nakonec se tedy podle průvodčího zúčastnil i jeden čtrnáctiletý člen.

A pak přišlo to osudné ráno, rádce Erža se probudil a ptá se Michala, který tou dobou už byl vzhůru, jestli se mu nezdá, že tam je nějak moc zakouřeno. Pak se vzbudil i Adam a šel se podívat k topení, jestli tam něco není. Odklopil batoh ležící před přímotopem a co nevidí, z batohu odkapává plast. To byl osud legendárního Lupínkova batohu, který bude navždy žít v našich srdcích.

Ráno jsme tedy uklidili naše nocležiště a nasnídali jsme se. Poté jsme si zahráli pár her, sbalili se a vyrazili jsme k vlaku.